09-12-2011

tělocvična gymnázia Třida Kap. Jaroše

Právě proběhlo přátelské utkání starších žáků proti gymnaziu Šlpanice. Utkání, na které jsme se vsichni moc tesili.

Jde totiz o náš úplně první zápas našeho oddílu starších žáků.

 

Hra 4+1

20 min roztrénování a rozstřílení golmana

3x 20min hra

3x 3min. přestávka mezi třetinami

 

St. žáci, můj oddíl, se nachází aktualně ve zvlaštní situaci, resp. sestavě, která ma oddíl, né úplně pozitivní vliv.

Do této chvíl však nebyla možnost tomuto faktu předejít.

Jde o to, že oddíl se aktuálně skládá, nikoli pouze z dětí věkově starých pro oddíl st.žáků, ale je složený z chlapců,

ve věku od Elévů počínaje, Mladších, Starších žáků, ale dokonce je zde zastoupeny i oddíl dívek. To pak v důsledku pro nás, náš oddíl st.žáků, znamená věkovou a v důsledku i zkušenostní/ dovednostní nerovnováhu. Chlapec, kterému je 10let prostě nemůže, nelze protože prostě za svoji krátkou herní 'kariéru' nemohl stihnou tolik toho, co třeba chlapec, kterému je 16 let. A to nemluvím o dívkách, které, nechci se slečen v žádném případě dotknout, ale nemají takové předpoklady pro hru jako chlapci. Je ale pravdou, ze nektere dívky, se mohou chlapcum s přehledem vyrovnat, nepopírám.

 

Když jsem viděl, třeba Lucku(Anderlová), pokud bych měl jmenovat, při hře právě v tomto souboji, musim slečnu při nejmenším pochválit. Lucka krásně zastala svoji roli OBRÁNCE a držela se protihráče přesně tak, jak se od ní očekávalo, nedala mu sebemenčí šanci, moc chválim. Ale nebyla jediná, kdo mě mile překvapil, bylo vas hodně, dostanu se v průběhu článku. Ale něktřeří mě překvapili i nemile, abych pouze nechválil, také se dostanu za chvíli.

 

Utkání skončilo v náš neprospěch, 18:01. Ale to pro nas není vůbec důležité. Byl to náš PRVNÍ zápas. Nejsem vubec sehrani ani zatím nemůžeme být, neměli jsme zatim šanci se sehrát, proč?? Odpověď je snadná a jasná. Pravě teď jsem to počítal, trenujeme spolu pouze 17-cty  trénink. Za tak krátkou dobu, není MOŽNÉ, za žádných okolností, vyrovnat se oddílu gymnázia, který proti nám postavil, budu zde vhodněji vykat, pan Dvořák. Upřimně, puvodně jsem to popletl a věřil jsem, že budeme čelit Základní škole, oddílu s dětmi starými kolem 13ti let. Avšak realita byla jiná. Pan Dvořák, to ovšem nemyslel nijak ve zlém, nevěděl přesně, jak staří budeme mi a v jake jsme oddílové situaci našeho složení a na jaké jsme zkušenostní úrovni. Faktem však je, že proti nam byl postaven neadekvátní(nevhodný) soupeř. Proč nevhodný?? Kluci byli zcela urcitě starší, ale spoň starší než je náš věkový průměr. Takový jsem z nich měl ja pocit. Dale kluci byli podstatně zkušenější a sehranější, proč?? Protože p.Dvořák trénuje, zvela jistě velmi dobře, podle jejich úrovně, ale trenuje je alespoň 3 roky a to nemluvim, kolik toho maji natrénováno, jestě před tím. Navic, všichni kluci byli věkově stabilní a byli to pouze a jen kluci, zase nechci snižovat uroven divek. Beru to obecně, dívky take mužou byt na dobre úrovni, ale obecne vzato, dívky se florbalu nevěnují tolik co kluci. Některé ale třeba ano, znam i dívky, lepší nežli někteří kluci. Proto jsme ani technicky vyhrát nemohli, nechci nás ospravedlňovat, ale jsou zde okolnosti, viz vyse.

 

Chtěl jsem pro vas pro první zápas vyrovnanějšího soupeře, o to se budu snažit pro přístí přátelák. Aktualně mám předdomluvené budoucí možná utkání s tzv. NÁBOROVÝMI oddíly sportovního klubu Bullogs. Ničeho se ale nebojte, jedná se o náborové oddíly, to znamená, že děti těchto "oddílů", jsou děti, které se aktuálně ucházejí o členství tohoto klubu. Tedy nejsou zatím jejich oddíly a tedy neabsolvovaly jejich tréninkové postupy. Jsou to děti, které se nám mohou rovnat. Nejsou sehraní a každý je na jiné úrovní, což by nám mohlo být adekvátním soupeřem. Ikdyž je pravdou, že tyto děti budou zcela jistě na dobré úrovni, když žádají o členství právě v tomto klubu. Ale nemusi tomu tak být.

 

Dneska jsem měl schůzku právě s prezidentem klubu p.Mikšlem, mimo to jsem měl možnost sledovat jejich extraligový oddíl při utkání Bulldogs vs. Panters, na v Brně nejprestyžnější hale Vodova. Hra byla na profesionální úrovni. Mezi těmito zápasy, kde se hraje 3x20min a mezi třetinami jsou 3x10min přestávky, se hrají odlehčené zápasy mláděžnických oddílů těchto klubů. A když sem se tak koukal na tyto tyto zápasy, představoval jsem si vás, na jejich místě a věřím, že teto úrovně jednou spolu dosáhneme, předpoklady k tomu určitě máte. Vše je pouze a snaze, úsílí, zájmu a přístupu nás všech, jak se k tomu postavíme a jaké do toho vložíme úsili a jakym stylem se toho chopíme. Pokud něčeho chceš dosáhnout, stanovíš si cíl a jdeš za tímto cílem, kdy cestou překonás jisté překážky, k dosažení tohoto cíle a nevzdáš to, ZCELA URČITĚ toho cile dosáhneš, to mi věřte, to je fakt. Vraťme se ale k 'PŘÁTELÁKU'.

 

Utkání pro nás mělo ale i pozitivní důsledky. Teď víme, na jake jsme úrovni, NE-špatné! Na to, kolik spolu máme natrénováno, myslim si, že jsme naopak na dobré úrovni. Protihráči, to jsem jeste nezmínil, jistě mívají tréninky několikrát tydně. Ne jen jedenkrát, jako mame aktualně my. To je jedno s druhým.

 

A my teď víme. Víme, že máme některé nedostatky. Nedostatky, které se budeme snažit teď napravit. Měli jsme problémy s rozehrávkami - VŽDY PŘÍKLEP. Ikdyž jsem to vysvětloval, ale zřejmě ne dost důrazně, myslim, jen v průběhu tréninkových zápasů. Víme přeci, že máme několik druhů odehrání míčku. Základní je TAHEM a PŘÍKLEPEM. Zcela určitě jsme to trénovali na prvních tréninzích, kdy jsme se nahrávali pře šířku TV ve dvojicích. Oživíme si na následujících tréninzích. Další zásadní věc - nabíhejte si do volných míst a vybízejte se spoluhráčům - svojí pozicí se nabídněte k přihrávce. Aby vám spoluhráč nahrál, musíte se vždy situovat do volného místa a snažit se zbavit bránění protihráčem. Jinak vám spoluhráč nemůže nahrát. Nabíhejte si na tvz. "LAJNU". Podélně po stranách tělocvicny. Pochopitelně, když se naskýtá možnost, aby vás protihráč neblokoval a pak si řekněte o nahrávku, klidně si zakřičte, ať o vás spoluhráč ví. Pokud vidíte, že spoluhráč tlačí míček dopředu, nenechte ho v tom samotného, nekdo musí jit s ním. Pokud nemuže druhý útok, obránce ho může - musí zatoupit a vyběhnout dopředu pro asistenci, za to na oplátku, zastoupený útočník musí zastoupit dočasně obránce!

 

Vyhýbejte se sólování - specialita Davida Štěpána. David je dobrý hráč. On to ví a to nam všem při zápase ubližuje. Dobrého hráče nedělá to, když si bude sobecky sám tlačit míček, většinou to stejně zkončí odejmutím míčku. Dobrého hráče dělá to, když je schopný a má snahu nahrávat a spolupracovat se svymi spoluhráči. Pochopitelně, pokud se mu spoluhráči správně stavějí. Dobře ani není, pokud se hráč snaží nahrávky okamžitě zbavit. Dále prosím, pokud jste pobliž atakovaného hráče, řekněte mu "záda", pokud ho bude zezadu napadat protihráč. Nesnažte se útočit DVÁ na jednoho soupeře, raděse druhý z vás postavte na nejbližší volne místo, kam vám muže spoluhráč příp. přihrát. Je to vše o správných a přesných nahrávkách. Hlavně vždy zvednout hlavu a podívat se kam a komu nahrávam. Nahrávky na slepo, vetšinou neklapnou : ). Je toho víc. Nechci vás tim nudit.

 

Problémem byly také úkony rozhodcího. To je moje vina, že jsem vám nevysvětlil, některé rozhodcovské povely. Napravíme. Nemeli jsme k tomu zatím příliž příležitostí.

 

Takže prosím neklesejte na mysli a berte zápas pozitivně, otevřelo nám to oči a ukázalo, že se mame v čem zlepšovat. Dalším naším krokem bude také rozdělení oddílu, ktery by nás měl trochu věkově a zkušenostně stabilizovat. To by nám mohlo také pomoci.

 

Ještě jsem zapomněl pokárat Davida Štěpána, za jeho agresivní přístup při hře. Příště nechci vidět, to cos předvedl teď. A nebudu tolerovat, teď nemluvim jen o tobě, že budete pořvávat na rozhodčího. S rozhodčím se nikdy nehádáme. Je pravda, že nemusi mit vždy pravdu, ale ve finale, co řekne rozhodčí, je konečne. Takže to prostě nemá cenu, ano. Dále Davide a ostátní, neexistuje, že budete pořvávat i třeba na svoje spoluhráče, že dělají něco špatně. Můžete jim radit, to ano. Pro hráče to znamená stres, znamená to pro něj nejistotu, že něco dělá špatně a zpanykaří. Dokonce i golmana to může znervózňovat. Filipa Ranochy, to vyvádělo z rovnováhy. A nedivím se mu.

 

Pro nás všechny to byl stres a bylo to pro vás když to přeženu poprvé, alespon poprve spolu. Navíc v různých nezažitých kombinací. Sestavy se budeme  snažit ustálit. Každy bude mít určený svů post a tento post bude trénovat a stejně tak budou určené konkrétní sestavy, které se budou spolu sehrávat. Dále bych se chtěl omluvit některým z vás, za ráznou organizaci vás samotných. Na mě je, vás odpovídajícím způsobem organizovat. Pokud jste neukáznění nebo třeab zdržujete, navíc když máme málo času. Je třeba z mé strany zaujmout RÁZNĚJŠÍ jednání. To v důsledku znamená, že vás i třeba popostrčím, popoženu k rychlejšímu pohybu. Teď mluvim třeba konkrétně k Vojtovi Miliónovi. Všiml jsem si, že mu to bylo hodně nepříjemné, když jsem ho několikrát rukou popohnal - popostčil, k rychlejší chůzi. Hlavně při zápasové rozcvičce. Hrozně mě znervózňovalo, když šel někdo pomalu. Pochopte, že i ja jsem byl pod tlakem a i trochu ve stresu. V té chvíli bylo potřeba, aby ste se rozcvičili a abyste rozchytali alespoň trochu golamana. Měli jsme ale málo času. Proto mě to nutilo, některé z vás vyloženě popohnat.

 

Každopádně se ti tímto Vojto omlouvám a všem, kterým to také nebylo příjemné! Takže nechci, aby se

vás to kluci dotklo, ano!

 

Jestě také dodatečně vás všechny chválím, za váš přístip a snahu. Všichni jsme si přáli vyhrát, všichni jsme se snažili a dělali jsme vše, co bylo v našich silách. Nevyhráli jsme. Nic se neděje. Neznamená to, že nejsme dobří, jen jsem nebyli jestě připravení čelit vytrénovaným soupeřům. To se dá napravit jedině usilovnými tréninky. A věřim, že brzy budeme na stejné, třeba i lepší urovni. Zejmena jeste chválim Michala Kotolana, ze jeho predzapasovou pripravu a vsechny, kteri se take pripravovali. Urcite to nebylo zbytecne. Vzdy to pomuze.

 

Pochopitelně jsme se neobešli ani bez úrazů. Naštěstí nic vážného. Děkuji Honzovi Ledvinovi, za krásnou ránu míčkem do mého obličeje, při rozcvičce. Alespoň ted vím, že má velmi silnou střelu a dobrý švih : ). Ještě teď mám na obličeji krvavé šrámy, pěkně ty. A pak jediným vážnější zraněním byl střet našeho hráče a soupeře. Neviděl jsem to. Ale soupeř to docela schytal a šel k zemi. Vypadalo to jako vzájemný střet. Nemohu jasně říci, jestli nekdo někoho fauloval. Každopadně sopeře to určitě bolelo. Ale snad nešlo o nic, s čim by se hráč nevyrovnal. Nakonec se z toho hráč otřepal a hra probíhala dále.

 

Teď přeskakuji od tématu k tématu, ale zapomněl jsem poznamenat problematiku skupin. rozdělil jsem nás do 3 sklupin, podle toho, kdo se k sobě hodil herními dovednostmi, ale i věkově. Sestavy jsem složil následovné:

 

Filip Ranocha - golman

 

1.

Filip Červinka, 14(15)let - útok

Tomáš Ledvina, 14let - útok

Vojta Milion, 14let - obrana

Honza Ledvina, 16(17)let - obrana

 

2.

Michal Kotolan, 12let - útok

Andrej Kopřiva 13let - útok

Lucka Anderlová, 14let/ Gabriela Machová, 16let - obrana

Jana Skotalová, 17let/ Tomáš Boček, 18let - obrana

 

3.

David Štěpán, 16let - útok

Adam Zourek, 10let - útok

Vítek Láska, 12let - obrana

Valentýn Schoř, 13let- obrana

 

Takto sestavenene se domnívám, jsou skupiny výborně a i do budoucka bychm to meli zhruba takto zachovat. Ale i přes to, jsme v průběhů zápasu, zkoušeli i mnoho jiných kombinací, doufajíc v lepší výsledek. Nepomohlo, protože prostě žádná skupina nebyla sehrana. To je celá pointa. Do příště na tom však zapracujeme.

 

Když jsem dorazil domu, zjistil jsem, že postrádám mobilní telefon. Nešlo mi ani tak o telefon, ale o data v něm uložená, kontakty, fotky, videa a MP3. Z počátku jsem propadal nejhoršímu, že si někdo udělal předvánosční nadílku a mobil si přivlastnil. Avšak nasledující den jsem postupoval s chladným přístupem a racionálním postupem řešení. Kontaktoval jsem správce školy a zjistil, zda-li někdo telefon nenašel. A něnašel :(. Avšak byla zde jestě naděje. Tělocvičnu v patek nikdo na konci nekontroloval, tak jsem ji nechal zkontrolovat na vytipovaných místech, kde jsem mobil naposledy viděl. A co se nestalo, mobil se našel  u prosklená části stěny, schovaný v prohlubni hrany. Našli jsme to právě v čas, protoze, následně hodinu po naší pátrací akci, na tělocvičně probíhala taneční akce a to bych zcela určitě mobil už nevidel. Njn., ale není to tím, že bych byl toztěkaná a mobil bych lehkomyslině zapomněl. I přesto, jak jsem byl zaneprýzdněný, i tak jsem na konci důsledně posbíral veškeré naše vybavení a pomůcky, ale bohužel mobil se mi schovával.

 

 

Děkuji všem svým dětem za vaši účast a snahu. Také děkuji Mirkovi Dvořákovi a jeho oddílu, za to, že nám byli soupeřem. Děkuji i všem, kteří se na akči podíleli, na její organizaci, Tomáši Kopuletymu, za časovou koordinaci a výsledkový zápis. Davidu Hladilovi, za rozhodcování. Martinovi Labaji, ze fotky a videa. A také asistentovi trenera, Tomáš Pohlodek

 

 

Vaše reakce můžete realizovat niže do fóra článku.

 

 

redaktor článku: Jiří Burián, 11-12-2011

autor fotografie/ videa: Martin Labaj, Filip Červinka 09-12-2011

grafická verze: Jiří Burián, 11-12-2011